Proč dula?

Poslední roky mě dost děsí svět okolo nás. Čeho jsou lidé schopni. Neúcta a žádný respekt.

K ostatním lidem, zvířatům, k přírodě. Chtěla bych pro své děti a další generace trochu láskyplnější pohled.​​​​​​​​

Když budeme respektovat sami sebe i své okolí, všechny jinakosti a nebudeme se navzájem odsuzovat, ale budeme spolu mluvit a diskutovat, tak jen tak je podle mě možné mít lepší místo pro život. ​​​​​​​​

Nemůžu lusknutím prstu změnit svět a myšlení lidí. Stejně tak, jako nezachráním planetu vlastním sáčkem v obchodě nebo látkovou plenou. Ale mohu šířit povědomí, činit vše se svým svědomím a třeba ovlivním některé lidi kolem sebe. A ty pak zase další lidi. A třeba bude kolem nás trochu veseleji. Věřím tomu, že kam upírám svou pozornost, to vidím a zažívám.​​​​​​​​

A proto se v posledních letech, poněkud intenzivněji v posledních měsících, zaměřuji na zrození nového života a první měsíce miminek na tomto světě.​​​​​​​​

Ty posuny, co víme teď a ještě před pár lety ne. Dává mi smysl řídít se tím, co nám nové výzkumy a poznatky přinášejí. A že nám říkají vraťte se zpět na začátek, přestaňte využívat všechno možné a jen poslouchejte matku a její dítě…​​​​​​​​

Chci ukazovat lidem, že na pocitech a emocích už u novorozence záleží. Že je třeba reagovat na jeho potřeby a umožnit mu vytvořit si bezpečný náhled na svět a vybudovat si k nám i k ostatním lidem důvěru. Aby kroky naše i našich dětí mohla vést láska, úcta, respekt. Ne strach. Strach nám velí uteč nebo bojuj.​​​​​​​​

Další motivace je méně prozaická, ale pro naši rodinu také velmi důležitá :) Dokud jsou děti malé a touží po naší společnosti chceme být více pány svého času.​​​​​​​​